První cesta do Koreje aneb Korean Summer School 2016
- Agonnie
- 18. 8. 2016
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: 29. 7. 2019
Tak se mi konečně podařilo dorazit i do Koreje a to díky stipendiu od Freie Universität v Berlíně, která organizuje Korean Summer School – nejen pro Němce, ale i pro jednu univerzitu v Paříži a 2 studenty z Karlovy Univerzity!
Cesta
Musím říct, že limity a pravidla na zavazadla mají Emirates velmi... neflexibilní a... nepřátelské. Na druhou stranu check-ináři v Praze byli velmi přátelští, chápaví a hodní. Ano, příruční zavazadlo mi bylo zváženo, ale váha se neřešila a malá kabelka ve formě psaníčka také ne... díky.
Samotné letadlo už je trošku o něčem jiném. A380... má láska... Příště ale chci letět první třídou! ♥
Jídlo luxusní, zábava luxusní, výběr filmů neskutečný nejen co se týče obsahu, ale i nabídky jazyků. Kamera na ocase skvělá zvlášť na přistávání v Dubaji a letušky moc milé. Jen schody na záchod nebyly úplně to vončo, protože jsem měla sukni až na zem...
Na začátku jsme byli ubytovaní v Sinčchonu, hned vedle Hongdä, kde jsem měla první den hostel, takže krása... i když cestování s 40kg bagáže není zrovna příjemné, ať už je to 10 zastávek, nebo jen jedna...
Pokoje byly po dvou a měli jsme každý vlastní koupenu i záchod, což bylo super, i když do koupelny se dveře nedaly zavřít... nu což, trošku divné, ale zvládlo se to. Byla tam také terasa, ze které byl krásný výhled a hned na ulici hostelu bylo spoustu obchodů, kde se nejen dalo koupit jídlo, ale i očumovat výlohy... nakupovat se zatím nevyplatilo, neboť s těmi kufry + taškami z nákupu se budu přesouvat ještě několikrát.
(ano....na těchto fotkách je krásně vidět rozdíl v kvalitě....ISAW Edge vs Galaxy J1)
Program
K programu jsme všichni měli docela výhrady, zvlášť k nešťastnému time managementu. Několikrát program, který jsme měli k dispozici neseděl a bylo proto obtížné si plánovat "volný čas"... i když nám bylo několikrát zdůrazněno, že "this is not a fun trip".
I přesto jsme se 2 holky 20. 8. 2016 vydaly na koncert 10. výročí skupiny Big Bang (a další 2 na Show me the money 5) a stihly to sice jen tak tak, ale stálo to za to... za všechny problémy, za všechno běhání ve 38°C a protloukání se davem 66,000 lidí.
Jeden z nejlepších bodů programu byl temple stay – na 2 dny jsme odjeli do zen-buddhistického kláštera a vyzkoušeli si, jak to tam chodí. Včetně jejich jídla, spaní na zemi, nošení jejich oblečení, večerní a ranní modlitby a 108 poklon Buddhovi jako rozcvička. Vyšlápli jsme si i na horu k chatrčím, kam se mniši občas ukrývají a další 3 dny nás krásně bolely nohy. Ale vážně – byl to opravdu super zážitek, protože nám někdo konečně poprvé pořádně vysvětlil, jak se v chrámu chovat, proč jsou některé věci zakázané a jaký význam mají jednotlivé budovy, kterými jsme se do té doby jako turisté pouze kochali.
(Takto by to mělo vypadat....já se strefila do období nevídaného vedra a teploty 35-40°C zanechaly jen malý čůrek... vodopád se nekonal a v písku se nic nezrcadlilo....)
Další super bod programu byla návštěva vzdělávacího centra pro spojení Koreje a "výcvikového centra" pro severokorejské uprchlíky. Dokonce jsme měli možnost si se 4 uprchlíky popovídat a ptát se na všelijaké dotazy, takže o životě v Severní Koreji a o následném přizpůsobování se životu v Jižní Koreji jsme se dověděli opravdu mnoho. Jedna Severokorejka nám dokonce udělala hodinovou přednášku, která byla neskutečně zajímavá a dověděli jsme se nejen o jejich politickém systému, ale i o médiích, propagandě v reálném životě, atd...
Na poslední den si pro nás pořadatelé připravili také povinné prezentace, na které jsme v průběhu programu v daných skupinách neměli mnoho času... takže to dopadalo tak, že jsme všichni seděli u kafe v Ediya coffee a sosali mimo kofeinu i wifi, která hodinu od hranic se Severní Koreou opravdu moc kvalitní nebyla... téma mé skupiny byla Korejská válka a myslím, že se to povedlo a dokonce jsem se i něco přiučila... jsem opravdu ráda, že jsem nebyla ve skupině, která se zabývala koloniálním obdobím, neboť to už bych asi neustála (→ o tomto období jsem psala bakalářskou práci a vytáhla si ho i jako otázku na státnicích, takže no thank you)
Celkově tento program dopadl úspěšně, poznala jsem super lidi, kteří tu zůstávají na studia a možná se tak budeme mít šanci potkat i po skončení programu, dověděla jsem se hodně o Severní Koreji a zažila několik neopakovatelných zážitků, ochutnala super jídlo, které bych si asi sama nemohla dovolit a zajela si až na jih Koreje do kláštera, což se mi také asi hned tak nepovede.
(Aneb kuře a 3 litry piva na Korejský způsob)
Comments